24. kapitola - A new beginning

1. února 2015 v 14:02 | Bramborka |  I need you today, tomorrow and forever!






Den první

"Pořád si nemůžu zvyknout, že jsou tady."
"Jsou tu první den, bude to lepší, neboj," pohladil mne po paži. Byli jsme spolu zavření v koupelně a kamery na nás číhaly přímo před jejími dveřmi. Kroužili kolem celého domu jako sup, který lační po své zdechlině.
"Slibuješ?" Pokrčil rameny. Také to nevěděl jistě. "To jsem si myslela."
"Měli bychom vyjít ven." Zatvářila jsem se kysele. "No tak," chytil mne za ruku a vyšli jsme ven. Umělé úsměvy na našich tvářích jen zářily. Určitě z toho dostanu křeč.
"Tady jsou ty naše hrdličky," zvolal reportér přeslazeným hláskem.
"Ahoj, Tuckere."
"Ahoj Michaeli, uděláme takový úvodní rozhovor?"
"Jistě."


Posadili jsme se na pohovku a Tucker byl v okamžiku přímo naproti nám. Jeho asistentka mezitím rozmisťovala světla a Karen - Michaelova maskérka nás upravovala, nutno dodat, že Michaelovi se věnovala podstatně delší dobu. Bylo na něm vidět, jak moc se toho děsí. Vypadal spíš jako malý chlapeček, kterého měl člověk potřebu chránit než jako dospělý muž.
"To bude dobré," naznačovala jsem mu ústy a propletla naše prsty. Byl to tak úžasný pocit, moct se ho zase dotýkat. Alespoň trošku můžu těžit z celé té šaškárny.
"Takže začneme, Michaeli?"
"Jistě…"
"Takže, Michaeli, Jennifer, jak dlouhou jste vy dva spolu?" podíval se na mě.
"No," začalo mi být těžko.
"Je to komplikované, Tuckere. Začali jsme spolu chodit před šesti měsíci, ale pak jsme se nepohodli a rozhodli jsme se náš vztah ukončit." Odpověděl mu Michael za mě.
"Pokud mám správné informace, tak se z Jennifer znáš od jejích šesti let a je tvou svěřenkyní?"
"Ano, známe se už dlouho, pomohl jsem jí s umístěním v dětském domově a také jsem vynaložil veškeré své síly, abych jí usnadnil léčbu. Nutno dodat, že mou svěřenkyni nikdy nebyla. Mnohokrát jsem o tom uvažoval, to přiznám, ale nikdy k tomu reálně nedošlo. Jennifer ke mně jezdila pouze na návštěvy.
"Když začal váš vztah, byla už plnoletá?"
"Samozřejmě, že ano." Michael si nervózně poposedl.
Bylo mi horko. "Ale váš vztah tedy skončil stejně rychle, jak začal, nemám pravdu?"
"Ano," odpověděla jsem za Michaela, už to nezvládal. "Byla jsem do Michaela zamilovaná už od 16 let, viděla jsem v něm svého hrdinu, prince na bílém koni. Určitě v tom mělo velký podíl to, že jsem se vyléčila téměř zázrakem ze závažné nemoci. Víte, platil mi ty nejlepší doktory, abych měla alespoň nějakou naději. Už jsem měla být nejspíš po smrti, byl to zázrak, že se naše životy propletly, a to jen díky jeho dobrému srdci a zájmu."
"A jak jste na tom spolu teď?"
"S čím?" hrála jsem o čas.
"Jste do Michaela stále zamilovaná?" Zmíněná osoba po mne šlehla pohledem.
"No, už ne zamilovaná, tak jako předtím, ale ano, miluji jej a především si jej vážím jako člověka."
"A jak jste na tom vy, Michaeli?"
"No…" ošil sebou. "Musím říct, že jsem nikdy do Jennifer nebyl nijak bláznivě zamilovaný, vždy jsem v ni viděl někoho, koho musím ochraňovat a pak se to stalo. Milovali jsme se…" Jeho pohled ztvrdl. "… a teď čekáme dítě. Je to složité a to nejen díky věkové propasti, která nás dělí. Ale jistě, miluji ji, jinak bychom tady asi dnes neseděli."
"Dobře, prozatím vám děkuji a v rozhovorech budeme pokračovat i v následujících dnech."
"Dobře." Bez dalších okolků jsem se zvedla. Byla jsem unavená a to nejen z toho lhaní, ale moc jsem toho taky nenaspala.
"Kam jdeš?" zajímal se Michael.
"Na chvilku si chci lehnout, jsem unavená."
"Je ti dobře?" Ihned se zvedl ze židle.
"Ano, jen jsem toho moc nenaspala."
"Dobře, doprovodím tě."
"Nemusíš, trefím sama."
"A víš kam?"
"Ano," nepatrně jsem zvýšila hlas a v duchu se modlila, abych měla klid a kameramani se soustředili na Michaela.
Mé přání bylo vyslyšeno a já se ocitla sama. Sedla jsem si na Michaelovu postel a hladila její přehozy. Ulehla jsem do ní a zhluboka se nadechla, obklopovala mě jeho vůně. Byl všude, v mé hlavě, v mém srdci, v mém nose a dokonce i samotná část jeho v mém každým dnem zvětšujícím se bříšku.
"Jennie?" Šeptal mi někdo sladce do ucha. Znala jsem ten hlas - Michael.
"Ano?" prudce jsem otevřela oči. "Děje se něco?"
"Ne, ne," pousmál se. "Co?" uhladila jsem si vlasy.
"Já jen, že si tak roztomilá v té veliké posteli, obklopená tou hordou polštářů. Usmála jsem se na něj, vypadal dobře, dokonce mu v očích rašily ty malinkaté jiskřičky života.
"Tak proč mě tedy budíš?" zakňourala jsem a lehla si zpátky. Sundal mi deku z hlavy.
"Nejedla si…" zasmál se.
"Nemám hlad."
"Ale naše miminko určitě ano." Posadila jsem se s otevřenou pusou a zírala jsem na něj.
"Co?"
"Poprvé si o něm mluvil jako o NAŠEM miminku." Zarazil se.
"Miku?" Podíval se na mě. "To je v pořádku…" nevím, jak to s námi bude dál, ale ty se konečně otevíráš tomu, abys jej přijal do svého života."
"Snažím se to všechno pochopit, kéž by se do toho Lara takhle nevložila."
"Kvůli lásce se dělají hrozné věci…"
"Kdyby mě milovala tolik, jak tvrdí a nejen tu představu být paní Jacksonová, tak by nikdy neudělala tohle."
"Kdybych tě já bývala milovala natolik, jak jsem si myslela, že tě miluji, tak bych se tu už nikdy neobjevila a nezničila ti tak život, podívej, jak na tom si. Chtěl si se zabít, Miku…"
"Nevěděl jsem, co dál."
"Myslíš, že bych si někdy odpustila, že se ti něco stalo?"
"Nechtěl jsem to udělat. Představ si, že by to bylo opačně."
"Že bys byl v šestém měsíci těhotenství ty? Zajímavá myšlenka." Zabralo to, rozesmál se a já spolu s ním. Přitulila jsem se k němu.
"Promiň, že jsem u tebe nebyl, když…" Když jsem málem potratila naše miminko - vím přesně, co měl na mysli.
"Zpátky do stanice vážnov…" zabrblala jsem.
"Taky bych chtěl, aby byly některé věci jinak…"
"Třeba abych nebyla těhotná… aby tu byla Lara… aby…"
"Pst…" dal mi prst na spodní ret, rozbušilo se mi srdce.
"Myslel jsem, abych se v celé věci zachoval jinak, abych jisté věci vůbec nevypustil z úst…"
"Promiň, chci, abychom už o tom nemluvili - o minulosti, alespoň té bolestné.
"Začneme znovu?" mírně se usmál - to mu tak slušelo.
"Ano…"
"Malíčková přísaha?

"Malíčková přísaha."



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 4. února 2015 v 14:12 | Reagovat

šmankote, jhak jsem mohla přehlédnout tuto kapitolu? O_O prostě jak jsem našla nový díl, vrhla jsem se na něj hlava nehlava a úplně se do toho ponořila, tak, že mě asni nedocvaklo, že je pod tím ještě jedna.. :-) moje omluva. A teď k povídce..
Nevím, ale naplácala bych jim oběma na holou a Mikovi sice s velkou chutí :D Neříkají pravdu , tedy ne celou.. moc se hlídají a   Jenni.. ta jen polopravdu, miluje ho a to silněji než kdy před tím, sotva se u ní ocitne, tak jí šimrá v pobřišku, a  není to jen to, že jí kope jejich mimčo.. prostě jí vzrušuje a basta, tak si to přiznejte oba.. že váš vztah, nebyla jen chvilkové poblouznění z horečky Miku, co ? Vzpomínám si, že jsi Jenni řekl, že jí miluješ... tak se nevytáčej, dobře , že tě ta lež spotila i mezi půlkama:D   Hele navruhuju Jennifer, aby ho normálně skolila a  uspokojila své potřeby a šimrání a klidně to svedla na hormony :-D :D když bude potřeba. Ale jsem ráda, že Mike konečně našel sílu říct, naše miminko.. a k čertu s Larou, nestijí za nějaké výčitky nebo jakékoiv vzpomínky, stejně to zavařila ona..  tak šup, šup..  ať naše těhulka nestrádá citově..  stačil by jeden polibek, dlouhý polibek, tak na celou noc :-P  :D

2 Bramborka Bramborka | Web | 4. února 2015 v 14:16 | Reagovat

Myslela jsem si, žes přehlédla. Budu s tím něco muset udělat! :D Jsem moc ráda, že se ti líbí. Taky bych mu chtěla moc naplácat :D :D!

3 Zuzy Zuzy | Web | 4. února 2015 v 19:42 | Reagovat

[2]: Jo, jo.. prostě viděla jsem díleček a hurá na něj, lačně, nedočkavě.. no a pak to tak dopadlo.. :-)
Jenn mu naplácej, prostě ti dva konečně musí, dát průchod citům a to sakra POŘÁDNĚ, jak začnou věřit na vránu a čápa:D a to byla sakra škoda.. a naše taky..  hele, navrhuju skočit a Mika, až by to své Yeach, nestačil říct :-P  :-D

4 Petertak Petertak | E-mail | Web | 26. srpna 2017 v 19:00 | Reagovat

“Adoro viaggiare in Segway”. Il modo migliore per cadere in amore con Verona in nessun tempo!
Quando si dispone di un breve tempo a coprire una citta, questo e un ottimo modo per farlo. Mi e piaciuto molto il nostro tour e guida. L'audio e stato un po' difficile, ma la guida li ha tenuti lavorando. Quando il suo caldo, questo e un ottimo modo per andare in giro e stare un po' fredda. Verona e una citta facile accesso per segway intorno. Abbiamo visto tutti i principali siti e ci hanno dato una buona sensazione per il layout della citta. Siamo stati in grado di tornare a pochi posti il giorno successivo per un po' di tempo.

https://www.regiondo.it/segway-historic-tour-in-verona

<b>Book Now</b> ''' http://segwayverona.com/

https://eu5.bookingkit.de/onPage/detail?e=2202759fc95947e409b3435a7ae87161&preview=true&lang=it

5 SlavaRrw SlavaRrw | 5. října 2017 v 23:08 | Reagovat

Oh God. I don't know what to do as I have tons of work to do next week month. Plus the university exams are close, it will be a torture. I am already losing sleep maybe I should <a href=http://firmgains.com/drugs/ambien-tolerance>source</a> to calm down a little bit. Hopefully it will all go well. Wish me luck.

6 BethanyIqs BethanyIqs | E-mail | Web | 8. října 2017 v 15:30 | Reagovat
7 BethanyAeg BethanyAeg | E-mail | Web | 26. října 2017 v 1:19 | Reagovat
8 BethanyMuw BethanyMuw | 15. listopadu 2017 v 13:12 | Reagovat

Oh Heavens. I don't know what to do as I have Lots of work to do next week month. Plus the university exams are nearing, it will be a disaster. I am already being anxious maybe I should <a href=https://www.diigo.com/user/ariana89?query=%23pharmacentre.com>click here</a> to calm down a little bit. Hopefully it will all go well. Wish me luck.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama